Technologický postup zabudování zárubní KERVAL do stavby

Osazování jednorámových zárubní KERVAL do zděných příček a příček z přesného zdiva

1. Před zahájením osazení zárubně je nutné zkontrolovat základní rozměry (výška, šířka, orientace závěsů) s údaji na identifikačním štítku a kompletnost zárubně (počet závěsů a jejich rozmístění). Dále je nutné provést kontrolu pravoúhlosti v horních rozích zárubně, přímost stojek zárubně a zda není zárubeň mechanicky poškozena nebo deformována. Nevhodnou dopravou, manipulací nebo skladováním mohou vzniknout na zárubni vady, které lze většinou odstranit přímo na stavbě (např. srovnání zárubně do pravoúhlého tvaru nebo rozepření průchozí šířky). Pokud vady nelze odstranit, nesmí být takováto zárubeň osazena.
2. Zárubeň se umístí dle výkresové dokumentace na místo budoucího dveřního otvoru na podkladový beton a vyrovná tak, aby její nadpraží a stojky byly po celé výšce v ose s budoucí příčkou. Podle výkresové dokumentace se překontroluje směr otevírání dveřního křídla a orientace závěsů.
3. Zárubeň se pomocí klínů, které se umístí pod její stojky, vyrovná tak, aby stojky byly ve svislé poloze a nadpraží v poloze vodorovné.
4. Zkontroluje se výška zárubně podle vyznačeného metrového váhorysu. Na zárubni se vyznačí značka váhorysu tak, že se od dolní hrany nadpraží odečte 970mm (u zárubně pro obvyklou výšku dveří 1970 mm) a toto místo se zřetelně vyznačí. Výškové umístění zárubně se pak podle potřeby upraví tak, aby značka váhorysu na zárubni byla ve stejné výšce jako metrový váhorys budoucí příčky.
5. Zárubeň se zajistí proti nechtěnému pohybu 4mi kusy „větrovacích“ latí podle výkresové dokumentace.
6. Průchozí otvor zárubně se zajistí proti sevření min. 2 vzpěrami o šířce odpovídající hloubce zárubňového profilu a tlouštce min. 25 mm. Vzpěry se umístí vodorovně (viz obr.) a musí být ponechány v otvoru až do zazdění zárubně. Prahová rozpěrka zárubně se podloží uprostřed tak, aby nemohlo při osazování dojít k její deformaci.
7. Profil zárubně se postupně od podlahy zaplňuje zdivem, které se opatrně zasouvá co nejvíce do profilu zárubně. Mezery mezi zdivem a profilem zárubně se vyplňují vápenocementovou maltou nebo stavebním lepidlem (u tvárnic YTONG) tak, aby byl profil zárubně zcela zaplněn a nevznikaly vzduchové mezery. Páskové kotvy, které jsou uvnitř profilu zárubně se při zdění příčky odehnou směrem do příčky a zazdí do spáry mezi jednotlivými vrstvami zdiva.
8. U zazděné zárubně je nutné co nejdříve podbetonovat prahovou rozpěrku tak, aby při dalších pracech nemohlo dojít k jejímu prolomení a tím i k vytržení stojky ze zdiva a nevratné deformaci zárubně.
9. Po zatvrdnutí zdící malty se opatrně odstraní vzpěra z průchozího otvoru, pomocné zavětrování a ostatní podpěry (klíny zpod stojek zárubně) a provede se očištění celého povrchu zárubně od zbytků zdící malty.
10. Po omítnutí příčky a očištění povrchu zárubně se provede obnovení základního nátěru tak, aby byla zajištěna ochrana zárubně proti korozi do doby provedení vrchního nátěru.

Uvedené pokyny k osazování ocelových zárubní doporučuje výrobce a vychází při tom z praktických poznatků, z konstrukce výrobku a použitých materiálů. Jejich nerespektování může vést ve výsledku k nekvalitnímu osazení zárubně a vytvoření nefunkčního dveřního uzávěru. V těchto případech výrobce neodpovídá za případné škody vzniklé nedodržením těchto montážních pokynů.

Legenda:

1. stojka zárubně
2. nadpraží
3. prahová spojka
4. kotvicí pásek (vlnovec)
5. metrový váhorys vyznačovaný na zárubni +1000 mm od hotové podlahy
6. pomocná rozpěrka
7. větrovací lať
8. podložka pod prahovou spojku

Osazování jednorámových zárubní KERVAL do sádrokartonového systému příček

1. Před zahájením osazení zárubně je nutné zkontrolovat základní rozměry (výška, šířka, orientace závěsů) s údaji na identifikačním štítku a kompletnost zárubně (počet závěsů a jejich rozmístění). Dále je nutné provést kontrolu pravoúhlosti v horních rozích zárubně, přímost stojek zárubně a zda není zárubeň mechanicky poškozena nebo deformována. Nevhodnou dopravou, manipulací nebo skladováním mohou vzniknout na zárubni vady, které lze většinou odstranit přímo na stavbě (např. srovnání zárubně do pravoúhlého tvaru nebo rozepření průchozí šířky). Pokud vady nelze odstranit, nesmí být takováto zárubeň osazena.
2. Při montáži (osazování) ocelové zárubně do sádrokartonových příček musejí být dodrženy obecné pokyny stanovené výrobci sádrokartonového systému.
3. Zárubeň musí být ukotvena do konstrukce příčky všemi kotvicími prvky (standartně 8 pevných kotev přivařených zevnitř profilu zárubně). Každá z 8-mi kotev zárubně se ke konstrukci sádrokartonové příčky přišroubuje předepsaným způsobem dvěma šrouby.